Obyvatelstvo je ve své podstatě venkovské a
je odříznuto od základních služeb. Lidé tu nemají k dispozici elektřinu, plyn
ani tekoucí vodu. V oblasti Boqueronu nefunguje dopravní
infrastruktura.
Ekonomika je na velmi nízké úrovni. Technika zde neexistuje.
Dělba práce je primitivní, práce je rozdělována na základě věku a
pohlaví. Specializace práce je proto nepatrná a navíc řemeslníci, kteří
v určitém ohledu dělají odbornější práci, se jí nezabývají po celý
den, nýbrž pomáhají také s obyčejnými pracemi.
90% dospělých neabsolvovalo základní školní docházku a v
současné době, i když už mnoho komunit má školní budovu, je přítomnost
učitelů velmi nepravidelná.
Rodiny jsou velmi početné, mají průměrně 6 dětí. Je také
časté, že rodiny vychovávají i děti jiných rodičů či svá vlastní
vnoučata, a to kvůli migraci mladých do měst za prací.
Vysoká porodnost se neoceňuje kvůli vysoké úmrtnosti dětí,
která je zapříčiněna podvýživou a nedostatkem zdravotnických služeb.
Místní obyvatelé jsou velmi pohostinní, trpěliví a poslušní.
Častokrát jsou obviňováni z nedostatku iniciativy, ale byli vrženi do
tak nepříznivých podmínek nebo byli nuceni dělat práce, které je doslova
zotročily, že již nevěří, že by mohli vést lepší život.
